March 2016


Vždy je tu možnost..:)

20. march 2016 at 10:41 | Tínuša
Tak..konečně i já přispěji na ,,Téma týdne". Vždycky mě něco úctihodného pro dané téma napadlo až někdy v úterý...úterý dalšího týdne. A najednou, jednoho krásného nedělního rána jsem si sedla v rámci prokrastinace od administrativy k notebooku s tím, že napíšu Téma týdne. A místo toho tady už pět minut melu nesmysly.

Dlouho jsem přemýšlela, jak to udělám. Povídka o šikanovaném chlapci, který nakonec přejde na novou školu ? O feťákovi, který se zrovna vrátil z odvykačky ? Dokonce mě napadla i taková slátanina o konci světa, kde má lidstvo týden na nápravu. A pak jsem si řekla - vždyť už dlouho chci napsat něco o výběru střední školy, tak proč to neskloubit dohromady.

Včera jsem měla tu možnost povyprávět si s mojí kamarádkou, která je o rok mladší jak já, takže je teď v deváté třídě. Za necelý měsíc jí čekají přijímačky na střední školu. Úplně živě si vybavuju sebe rok zpátky. Už od září jsem nedokázala myslet na nic jiného než na datum 15/4/2015, které si budu pamatovat až do konce života. V ten den jsem právě psala přijímací zkoušky. V knihovně jsem si pujčovala hory knih o přípavě na přijímací řízení. Tehdy bych udělala daleko líp, kdybych si půjčila spíše tituly jako ,,Jak se vypořádat se stresem." nebo ,,Za chvilku se zblázním". Neustále jsem přemýšlela, co asi budu dělat za rok. To, že bych se na gympl nedostala jsem srovnávala s koncem světa. Ne, já vůbec nejsem hysterická.

Ve své podstatě jsem na gympl ani nechtěla, já i moje mamka jsme věděly, že jsem jednak nervák, jednak by mě čtyři - pět hodin matiky týdně zabilo a vůbec, na obyčejné střední škole se zaměřením by mi bylo líp. Já jsem to věděla, i mamka to věděla. Ale zbytek okolí byl furt samý ,,Prosimtě na socku nechoď, tam je tě škoda." ,,Ale ty jseš chytrá, ty se na gympl dostaneš." ,,Socka ? To snad nemyslíš vážně."
Stejně jsem i přes to všechno cítila, že se na gympl nedostanu.

A doopravdy, nedostala. Ale nevadí mi to, ani trochu. Ba naopak, jsem za to neskutečně ráda. Upřímně říkám, že čekání na v kalendáři červeně vyznačené daum bylo daleko horší jak ten zbytek. Možná ještě týden mezi přijímačkama a rozsudkem, zda jsme se dostali či nikoliv. 22.dubna jsem ještě podstoupila pohovor na své současné střední škole, který mě neskutečně naplnil radostí ze života, kterou jsem už půl roku postrádala a pozitivní energií. Hned po absolvování pohovoru jsem pomocí mobilu zjistila, zda jsem se dostala na gympl, na který jsem už vlastně ani nechtěla. Očima jsem našla číslo 108, pod kterým se skrývala má osoba. 108 - Nepřijat(a). Pokrčila jsem rameny, gymplák sice nebudu, ale na socku jsem se dostala. Věřila jsem, že tam budu šťastná. Jsem. Moc. Hrozně moc.

Sice bych se na odvolání dostala, ale já si ho schválně nepodala. Teď už vím, že kdybych se tehdy náhodou dostala, tak bych to se svojí povahou nezvládla a musela přestoupit, čímž bych akorát zbytečně ztratila jeden rok. Děkuji Bohu za to, že jsem na svém oboru spokojená. Vím, že né každý tohle štěstí měl a zvolil si pod nátlakem okolí či rodičů školu, na které se trápí. I od nás teď pár lidí odchází, jdou to ,,zkusit znovu". Ztratili sice rok, ale aspoň si snad uvědomili něco, co mi došlo už loňi.

Tímhle článkem nechci nějak házet špínu na gymnázia. Rozhodně vám dají hodně pro další studium a velký rozsah, ale není pro každého. Já jsem na škole s jasným zaměřením nadmíru spokojená. Skoro si říkám, že vědět to dřív, mohla jsem si ten stres ušetřit. Ale to už jsem já.

Tenhle článek chci věnovat všem žákům devaté třídy, kteří už za měsíc rozhodnou o své budoucnosti. Doufám, že jste si obor zvolili správně a bude vás bavit. A nebojte, vždycky se dá všechno "zkusit znovu".

Mír a lásku.<3


Fifth day - Dopis svému o rok mladšímu já

19. march 2016 at 19:28 | Tínuša |  Tagy/Challenges
Tak na tohle se těším už dlouho. ^^

Third day - Kapela, která pro mě má huboký význam

15. march 2016 at 17:35 | Tínuša |  Hudební koutek
Omlouvám se, tento článek měl být už včera, ale nějak
jsem to nestihla. Osobní důvody. (Zadaná <3)
the beatles music

Máme sesterský blog :3

6. march 2016 at 15:49 | Tínuša |  Co mám na srdíčku
Nazdárek sandálek ! V první řadě mám doopravdy velkou radost z návštěvnosti, včera tyto stránky navštívilo 11 lidí. Oujéé.
Článek, co právě čtete bude malinko reklama, takže doufám, že to přenesete přes srdíčko. Už jste možná zaregistrovali, že vlevo je kromě úžasných gifů, které budu časem doplňovat (<3) i jakýsi odkaz. Už v článku s názvem Jak mám hernejz nazvat tento článek ? jsem se zmiňovala otom, že má nejlepší kamarádka má v plánu založit si blog.
Říká se, že ve dvou se to lépe táhne. Tudíž jsme i my chtěly původně spolu vlastnit jeden blog. Ale je tady jeden háček. Jsme nejlepší kamárádky, ale i přes hodně společného jsme velice rozdílné, až je to zvláštní. Naše články by si asi hodně protiřečily a celkově by to bylo asi divné, páč nás obě zajímá něco jiného, líbí se jiné věci a máme odlišný pohled na svět. To jde myslím poznat už jenom z grafiky.
Každopádně Foxi se už několik let věnuje zlepšování pisatelské dovednosti a má velice zajímavý styl psaní. Ještě vám na ní prásknu že poslouchá Rammsteiny, hraje Assasin's Creed a má v plánu psát yaoi i yuri :3 Na to se sama dost těším. Mám radost, že si blog založila a snad u toho dlouho vydrží. Sama jsem dost zvědavá, jak se bude její tvorba vyvíjet, dle mého názoru má slibnou budocnost. Už jenom za včerejšek má větší návštěvnost jak já, mrcha jedna -.- :D
Omlouvám se všem, co tento článek berou jako reklamu, pouze jsem chtěla podpořit kamarádku, která si to zaslouží. Posuďte sami - http://redfoxi.blog.cz/
sexy live rammstein till lindemann

,,Poslouchám Kryla." ,,Jo, moje mamka taky."

2. march 2016 at 21:09 | Tínuša |  Hudební koutek
Tento článek by měl být takovým úvodem rubriky Hudební koutek, ale nechtěla jsem, aby to bylo takový to klasický "v týhle rubrice najdete tohle a tamto..." . Chci vám povědět vám povědět něco o mém hudebním vkusu. Ok, zrovna teď poslouchám Szukam cie Milozsu od Nicky Tučkový, ale jinak fakt poslouchám skvělé interprety. :D
Opět nadpis celkem dokonale vystihuje celý obsah článku a vlastně i některé dialogy, kterých se občas účastním. Většina (ne všechny) písniček, co mám je tak 2 - 3x starší jak já a většina mých oblíbených kapel jsou po rozpadu. Jsem víceméně odkojená na Beatles, protože část mojí rodiny jsou celoživotními fanoušky této legendární kapely, která je dodnes k mé radosti docela známá. Dříve jsem hodně poslouchala i Nirvanu, ale pak se z toho stal děsný trend a to mi celou Nirvanu celkem zhnusilo.
Z naší domácí scény je to hlavně pan Karel Kryl. Ty texty, to je nádhera. Jestli se vám někdy dostane do ruky Kníška Karla Kryla (to š tam fakt má být, jen pro hnidopichy :D), tak doporučuji přečíst. Myslím, že je to i maturitní četba. Ze zpěvaček je to paní Marta Kubišová. Letos na výročí Sametová revoluce se v našem městě konal koncert, kde byly zpívány právě jejich písně. Celé to bylo zakončené Modlitbou pro Martu a potom naší státní hymnou, což byl jeden s nejhezčích a nejemotivnějších zážitků v mém životě. Prostě krása. <3 A taky the Plastic People of the Universe. Když se to dozvěděla moje angličtinářka, tak řekla něco ve stylu "My father's generation" No, okej. :D
A když to vezmu ze součastnosti, tak mému srdci vládne francouzská zpěvačka Zaz. Hrozně se mi líbí ta francouzština a celkově, její písničky jsou prostě popiči. (Poprvé používám ve větě tohle slovo, lepší mě nenapadlo :D).
No, takže si asi dokážete představit, jak na mě moji vrstevníci koukají, když jim řeknu, co poslouchám.
Mír a lásku, vaše Tínuša :)